Proč emocionalně reaguji na strom? Z jakehosi abstraktniho nebo pragmatickeho důvodu? V zadnem připadě. Sekularni člověk můze řici, ze se stara o strom, protoze pokud ho pokaci, jeho města nebudou schopna dychat, coz ale je egoismus a egoismus bude produkovat osklivost nezavisle na tom, jak dlouho to bude trvat nebo jak hezka slova jsou pouzita. Na tomto zakladě bude vzrůstat technologie, přiskrcujici jak přirodu tak člověka. Křesťan ale stoji před stromem a pociťuje

s nim emotivni sounalezitost, protoze strom ma realnou hodnotu tim, ze je stvořeny Bohem. Se stromem mam společne to, ze jsme byli stvořeni Bohem a ne pouze vhozeni na zem skrze nahodu.