Nicmeně jako křesťane musime byt opatrni. Musime vyznat, ze jsme propasli nasi přilezitost. Hovořili jsme hlasitě proti materialisticke vědě, ale učinili jsme jen malo, abychom ukazali, ze ve skutečnosti jako křesťane nejsme při pohledu buď na člověka nebo přirodu ovladani technologickou orientaci. Měli jsme vytrvale zdůrazňovat proč bychom s nasi technologii neměli dělat vse, co se dělat da. Propasli jsme moznost pomoci člověku zachranit svoji zem. A navic v nasi generaci ztracime přilezitost hovořit o evangeliu, protoze pokud maji moderni lide skutečny cit pro přirodu, mnoho z nich se obraci k panteisticke mentalitě. Viděli, ze větsina křesťanů jednoduse nepečuje o přirodu jako takovou. Takze jsme nejenom propasli nasi moznost zachranit zemi pro člověka, ale musime si tez na svůj vrub připočist fakt, ze jsme propasli moznost oslovit 20. stoleti. Důvodem proč cirkev vypada irelevantni a bezmocna v nasi generaci je, ze zije a praktikuje sub-křesťanstvi.