Ilex L., cesmina

rod rostlin z řádu cesminovitých (Ilicineae) s
květy polygamickými nebo dvoudomými. Kalich je malý, vytrvalý,
4-5dílný, bílá koruna 4-, řídčeji 5-6četná s lístky
zaokrouhlenými, na zpodu splývajícími. Tyčinky zpravidla v počtu
lístků korunních vyvinuté jsou poněkud na zpodu s korunou srostlé
a mají podlouhlé prašníky. Semenník přisedlý, skoro koulovitý,
4-6, pořídku i 7-8pouzdrý, nese tolik přisedlých a uprostřed
spolu srůstajících blizen, co má pouzder, jež jsou 1-2vaječná.
Plod je kulovatá peckovice 4-8semenná. Patří sem stromy nebo kře
s listy střídavými, zpravidla kožítými a lesklými, někdy také
bylinnými, celokrajnými, zubatými nebo ostnítě zubatými a
květenstvími úžlabními, chudokvětými, řídčeji hojnokvětymi. Ze
známých 170 druhů roste většina ve střední a jižní Americe, menší
počet v Asii a jen několik druhů je roztroušeno v ostatních
dílech světa. Zkamenělé druhy nalezeny byly již v třetihorách. V
Evropě zastoupen jest rod tento cesminou evropskou či lesní
kopřivou, bodlavou palmou neb ostrolistem ([Ilex] aquifolium L.).
Jest to keř nebo strom s listy trnitě zubatými, na krajích
vlnovitými, kožitými, květy bílými, v úžlabních okolících
sestavenými a peckovicemi jak hrách velikými, posléze šarlatové
červenými, nejedlými se 4 tvrdými peckami. V již. Evropě a
Orientu nacházejí se cesminy až 15 m vysoké a 1/2 m silné,
jejichž listy bývají celokrajné, trnem zakončené. Cesmina roste
na písečných nebo vápenitých půdách ve stinných lesích, na rovině
i na předhorách (v Alpách jde do výše 1200 m) jihozáp. i jižní
Evropy a jihozáp. Asie. V Ev-' ropě sahá nejdále na sever až do
jižního Norska (po 63° sev. šířky). Kvete v květnu a červnu.
Pěstuje se často v zahradách pro ozdobu, často také z ní dělají
neproniknutelné živé ploty. Tvrdé, houževnaté dřevo hodí se dobře
ku pracím řezbářským, z mladých prutů dělají bičiště a hole,
zelenou kůru na kaši roztlučenou mísí s bobulemi jmelí k výrobě
lepu na ptáky. Červenými plody okrašlují věnce a krmívají drozdy
a holuby. V jižní Francii roztloukají mladé listy a výhonky
dřevěnými palicemi a krmí jimi v zimě dobytek. V již. Německu
užívají sušených listů místo čínského čaje. V lékařství užívá se
někdy listů (folia ilicis aquifolii) pro hořkou látku iliicin
proti střídavé zimnici. Rozvařenou kůru přikládají někdy na
vředy. V Brazilii a Paraguayi roste cesmina paraguayská ([Ilex]
paraguariensis St. Hill.), malý keř nebo strůmek se vzdy
zelenými, klínovitými, přes 5 cm dlouhými, v řapík zúženými, na
okrajích oddáleně vroubkovaně zubatými a vezpod černě
netečkovanými listy, jejichž hlavní nerv není na svrchu téměř nic
vtisklý. Květy rostliny prašné i pestíkové jsou svazčitě
shloučené, 4četné a pecičky peckovic jsou na hřbetě podélně
rýhované. Z listů tohoto druhu připravuje se v již. Americe
oblíbené thé, známé zde pode jménem maté neb yerba. Paraguayské
toto thé, jinak také jezovitské thé nazývané, podává se v malých
nádobkách tykvových a trubičkami jako brk silnými se pije. Listy
sbírají se každý třetí rok od prosince do srpna. Za tím účelem
ořežou se celé větve, táhnou se přes planoucí oheň a pak se listy
a mladé větévky nad ohněm asi po 36-48 hodin suší a konečně
roztloukají na drobno. Takto získané thé silně slisují a dobře v
nádobách uzavírají, ježto by brzy ztratilo chuť. Obsahuje mnoho
coffeinu a proto jeho odvar poskytuje příjemně dráždící nápoj,
jenž již Indiánům před příchodem Evropanů byl znám. Také v
Evropě, zvláště v Anglii' začíná se paraguayského thé užívati.
Kdysi užívali tohoto thé při obchodu výměnném místo peněz. Jiný
druh, [Ilex] gongonha Lamb., strom v Brazilii rostoucí, má listy,
z mchž rovněž thé připravují (commini, conchonga, gongonha,
cangucha), jež však jest méně cenné. Z listů druhu [Ilex] Dahoon
Walt. na Floridě rostoucího připravují tamější Indiáni thé zvané
indiánské, domácím jménem yaupon. Vs.