V sociologickych otazkach se moderni člověk zabyva pouze sociologickymi "vyhodami". Na modernim poli ekologie ale začina křičet "umiram ve svem městě a umira můj ocean". Toto daleko převysuje sociologicke "vyhody". Zahrnuje to vnitřni postoj člověka k přirodě. Jak se s tim vyrovnava? Moderni člověk nezna zadnou skutečnou "hodnotu" oceanu. Vse, co ma, je hruba forma egoismu

a pragmaticke hodnoty. Zachazi s přirodou jako s věci v nejhůře myslitelnem smyslu, aby z toho vytězil pro "dobro" člověka. Člověk, ktery věři, ze věci zde jsou pouze nahodou, jim nemůze dat realnou hodnotu. Pro křesťana ale existuje podstatna hodnota. Věc nema hodnotu sama v sobě, ale protoze ji stvořil Bůh. Proto si zaslouzi respekt jako něco, co je stejně jako člověk, stvořeno Bohem.