Co budeme dělat? Nikdo jestě nevi. Dokud nebudeme přemyslet o podstatě, nase specificka měřitka mohou vyvolat negativni reakce misto aby napravovala.

Nejdřive bychom si měli ujasnit nase mysleni pohledem do jakesi historicke hloubky na podstatu, na ktere lezi cela moderni technologie a věda. Věda byla ve sve podstatě tradičně aristokratickou, spekulativni a intelektualni, technologie byla třidně nize, empiricka a orientovana na akci. Poměrně nahla fuze těchto dvou, uprostřed devatenacteho stoleti je jistě spojena s dřivějsimi a současnymi demokratickymi revolucemi, ktere redukovaly socialni bariery, přiklaněly se k prosazeni funkčni jednoty mozku a rukou. Nase ekologicka krize je produktem spojovani a zcela nove demokraticke kultury. Otazkou je, zda demokraticky svět můze přezit sve vlastni důsledky. Předpokladame, ze nemůze, pokud nepřehodnotime sve zasady.