Lide pak byli často dynamickym elementem ve svem vlastnim prostředi, ale v současnem stavu historickeho skolstvi ve skutečnosti obvykle nevime kdy, kde, či s jakym efektem člověkem způsobene změny přisly. Jak kračime do posledni třetiny dvacateho stoleti, důlezitost problemu ekologickeho pohledu na svět opět horečnatě vzrůsta. Přirodni věda pojimana jako usili pochopit podstatu věci byla v rozkvětu v různych obdobich a mezi různymi lidmi. Podobně zde byla po věky akumulovana technologicka zručnost někdy se rozvijejici rychle, někdy pomalu. Ale před čtyřmi generacemi zapadni Evropa a Severni Amerika uzavřela manzelstvi mezi vědou a technologii svazkem teoretickych a empirickych přistupů k přirodnimu prostředi. Nalehavost siroce rozsiřene praxe Baconianskeho kreda, ze vědecke poznani znamena technologickou moc nad přirodou, můze tězko byt datovana před rokem 1850, kromě chemickeho průmyslu, kde se předpoklada 18. stoleti. Jeho přijeti jako normalniho modelu chovani můze znamenat největsi udalost lidske historie od vynalezeni zemědělstvi a snad v pozemske historii vůbec.