PANTEISMUS: ČLOVĚK NENI VIC NEZ TRAVA

Proč nenajit řeseni ekologickeho problemu ve směru nazvanem panteismus? Koncept panteismu nachazime u zapadnich vědců a sociologů v jejich usili Řesit problem moderniho člověka ve vztahu k zachraně přirody a tedy k ekologickemu problemu. Moderni člověk se snazi pouzit panteismu velmi specifickym způsobem - v zadnem připadě jako realnou nabozenskou odpověď, ale spřs sociologicky nebo vědecky.

Članek Richarda Meanse se jmenoval "Proč mit starosti o přirodu?". Means začina članek citatem Alberta Schweitzera: "Velka chyba vsech minulych etik byla v jejich viře, ze se budou muset potykat pouze se vztahem člověka k člověku". Cituje tedy Schweitzera, kdyz řika, ze ekologie je problem etiky, a ze jediny přistup lidstva k etice byl ve vztahu "člověk - člověk". Později Means řekl: "Zminka, ze vztah člověka k přirodě je moralni zalezitosti, nachazi jenom velmi malo přiznivců dokonce i mezi současnymi nabozenskymi spisovateli." Means pokračoval zminkou o knize Harveye Coxe "Sekularni město". Cox je pochopitelně velmi liberalni teolog a v současne době je zastance teologie, ktera se nazyva Bůh je mrtev. Means řekl, ze město a moralni dimenze Coxovych analyz jsou limitovany na lidsky vztah k člověku uprostřed městskeho světa a ne na vztah člověka ke zviřatům, stromům, rostlinam, vzduchu - to znamena k přirodnim konstitucim.