V kontrastu s tim současny člověk zadne kategorie nema, coz nas přivadi zpatky k prvnimu bodu. Moralni je na rovině s pragmatickym v nejtvrdsim slova smyslu i přes vsechnu krasnou terminologii. Proto si nesmime myslet, ze Meance

(a ostatni lide jako on) je člověk, ktery dava lepsi moralni odpověď - neni tomu tak. Jedna se ve skutečnosti o velmi přizemni odpověď.

Druha věc je, ze Means znova a znova vyuziva nabozenske terminy (moralni misto pragmaticky) jako nabozenske slovni konotace, s motivačnim učelem. Jako motivačniho slova pouziva tez panteismus. Před timto musime byt vzdy opatrni. Slova maji dva vyznamy; slovnikovou definici a konotaci. Konotace se rozviji nezavisle na tom, co minite definici. Současny člověk zničil definici nabozenskych slov, ale přesto rad lpř na jejich konotačni nebo motivačni sile. Přesně to dělal Means. Tim, ze pouzival tato slova, doufal (i kdyz nepřimo ve sve definici naznačil, ze moralni je stejne jako pragmaticke), ze lide budou zachazet

s přirodou trochu lepe a to diky nabozenske konotaci slov. Jedna se o dalsi ilustraci manipulace, se kterou jsme ve svem okoli konfrontovani. Třeti věc, kterou zminime je to, co někteři měli za sociologicke nabozenstvi a sociologickou vědu. Je důlezite zminit, ze Meance byl sociolog. Pro někoho neni nabozenstvi jako nabozenstvi; ani věda jako věda, kdy jak nabozenstvi tak věda jsou pouzivany a manipulovany k sociologickym cilům.