Mor

V tom byl velmi prakticky problem Camusova Moru, kde Camus na jednom mistě popisovane dilema komentuje: "Dobře, pokud se připoji k doktorovi v jeho boji s morem, bojuje proti Bohu a pokud se spojuje s knězem a nebojuje s Bohem, tim, ze nebojuje s morem, neni humanni." Camus tento problem nikdy nevyřesil. Pokud přijmeme tento romanticky a nekřesťansky mysticismus, potom nejsme schopni vyřesit otazku, jak je mozne, ze přiroda často neni laskava. Je-li vsechno jednim, časti jedne podstaty s zadnym zakladnim odlisenim, jak někdo vysvětli, ze přiroda je destruktivni? Jaka je teoreticka odpověď? Jak porozuměl Camus, nejedna se pouze o teoreticky problem, ale o otazku jak mohu bojovat s morem.

Křesťan s timto můze bojovat. Kdyz Kristus stal před Lazarovym hrobem

(Jan 11), tvrdil, ze je bozsky, ale přesto byl rozezleny. Řekove by skutečnost, ze byl rozzlobeny, uhladili. Mohl byt rozzlobeny na mor bez toho, aniz by se zlobil na sebe. Toto obraci historicko - časovy pad. Z toho důvodu křesťane nemaji Camusovy problemy. Pokud ale někdo zdůrazňuje panteisticko - mystickou odpověď, pak neexistuje řeseni, proč přiroda neni vzdy laskava.