A Newton, jak se zda, si sam sebe vazil vice jako teologa nez jako vědce.

A trvalo az do konce osmnacteho stoleti, nez se pro mnoho vědců stal Bůh nepotřebnym.

Je často tězke pro historika posoudit, kdyz lide vysvětluji, proč dělaji to, co chtěji dělat, zda nabizeji skutečne argumenty nebo spise kulturně akceptovatelne. Vytrvalost s jakou vědci v průběhu dlouhych věků od zrodu zapadni vědy tvrdi, ze učel a odměna vědce je "myslet myslenky, ktere přemyslel Bůh", dovadi člověka k důvěře, ze toto je opravdu jejich skutečna motivace. Pokud je tomu tak, moderni zapadni věda byla zařazena do formy křesťanske teologie. Dynamika křesťanske oddanosti, tvarovana zidovsko-křesťanskym dogmatem stvořeni, tomu dala hybnou silu.