VÝSADBA DO VOLNÉ PůDY

Technika výsadby teplomilných ovocných dřevin se neliší od
běžné techniky, používané při výsadbě našich
ovocných stromů.
Rozdíl je hlavně ve volbě polohy vzhledem ke světovým stranám
a směrem nejčastějších větrů. Pro teplomilné rostliny vybíráme
chráněné jižní svahy.
Nelze je pěstovat ve vyšších nadmořských výškách, ve větr-
ných polohách a v uzavřených (mrazových) kotlinách. Není-li
pozemek na návětrné straně (severní nebo západní) chráněn,
musíme tam vybudovat prkennou ohradu nebo zeď, která je
ochranou proti větru. Lze také vysadit ochranný pás z několi-
ka hustých keřů a stromů. Vhodné je vysazovat teplomilné
rostliny u zdí obrácených k jihu a chráněných od východu
a západu budovami. Podle tvaru stromů, které chceme vysazovat, volíme
spon, to je rozmístění a vzdálenost stromů od sebe.
U stromůstejného vzoru volíme obvykle spon ve tvaru trojúhelníka;
U stromů různých tvarů či věku volíme nejčastěji tvar čtverco vý nebo
obdélníkový. Vzdálenost
jednotlivých rostlin bývá
u zákrsků kolem 4 metrů, u vysokokmenů až přes 10 metrů.
Výsadbu provádíme v jarních nebo podzimních měsících.
Několik týdnů předem si vykopeme jámy. Obvykle 50 centimetrů hlu-
boké a asi 1 metr široké. Pro keře a zákrsky postačí i jámy menší,
zejména je-li půda úrodná.
Již při přípravě dbáme, aby nový stromek přišel do živné,
kypré půdy. Dáváme proto vykopanou ornici na jednu stranu
méně úrodnou spodinu na stranu druhou.
Při výsadbě pak použijeme ornice, vhodně promíšené s proleželým kompostem..
Pro většinu popisovaných rostlin je nejvhodnější kompost
z kravského hnoje. Při zakládání kompostu pohazujeme vrst-
vu hnoje vrstvou zeminy v poměru asi 10ku 1 a proklepáváme,
aby se zemina propadávala a promísila s hnojem. Pro práci na
školních pozemcích stačí kompost asi 1 až 1.5 metru vysoký. Kom-
post nesešlapujeme, aby byl vzdušný, a nezakrýváme jej ze-
minou. nýbrž slámou, natí a podobně. Pak jej mírně posypeme stro-
jenými hnojivy a nevápníme. Občas jej pokropíme močůvkou.
Asi za měsíc až dva kompost přikryjeme. Vyzrálý kompost ne-
smí obsahovat nerozložené části hnoje.

Exotika

Existuje jen jediná cesta, jak se oprostit od údělu, který
nám pšipravila padesátá rovnoběžka v podobě klimatických
podmínek a jak se zbavit závisti vůči obyvatelům jižnějších
pásem. Tou cestou je využití moderní architektury a velkých
zasklených ploch a vytvoření prostředí; které nám umožní
trvalý styk s rostlinami, jež nám budou poskytovat krásu i uži-
tek po celý rok.


CO VŠE BY MĚL ZNÁT
ZAČÍNAJÍCÍ PĚSTITEL..

V této kapitole chceme čtenáře seznámit aspoň s hlavními zá-
sadami rostlinné ekologie - vědy, pojednávající o vlivu život-
ního prostředí na rostliny. Znamená to pojednat o vegetačních
činitelích (růstové faktory podmiňující správnou vegetaci),
o půdě a hnojení, množení rostlin, o chorobách a škůdcích ,
o všeobecných zásadách péče o rostliny (přesazování, vhodné
květináče a nádoby, zálivka apodobně.), a zejména o ochraně teplo-
milných rostlin před krajními teplotami.
Teprve potom se může začínající pěstitel odhodlat k pěs-
tování vzácných, exotických ovocných rostlin, které mu přine-
sou krásu i užitek. Úspěchu dosáhne většinou jen ten, kdo se
nedá odradit počátečními neúspěchy, ale poučí se z nich.
Protože o vegetačních činitelích pojednáme v kapitole
o citrusech, budeme se v této stati zabývat půdou a hnojením,
množením rostlin, chorobami a škůdci, ochranou před ex-
trémními teplotami a všeobecnými zásadami péče o rostliny..

Podle názorů odborníků ze stavební a lékařské fakulty lze
problém řešit trojím způsobem:
1 Vhodným větráním a řízenou regul5ací tepla.
2 Vhodnými odpařovači, účinněišími. než jsou dnešní kame-
ninové.
3 Pomocí vhodných rostlin, které zastávají úlohu klimatizač-
ního činitele dodávajícího kyslík, upravují relativní vlhkost
vzduchu a přinášejí krásu i užitek.
Naše moderní architektura s vyřešením těchto otázek po-
čítá. Počítá i s perspektivnim soužitím člověka s rostlinami,
a to doma i na pracovišti, kde by našli lidé i v zimních měsí-
cích stálý a uklidňující vliv zeleného prostředí.
K uskutečnění takového cíle je třeba už předem počítat
s využitím prostor kolem velkých zasklených ploch, s vyřeše-
ním květinových koutů, skleníkových oken nebo vitrín, s mini-
aturními zimními zahradami, s lodžiemi spojenými s bytem,
s oddechovými kouty v nemocnicích a léčebných ústavech, se
zaskleným atriem v rodinných domcích apod. Podmínkou
úspěchu jsou informace o požadavcích na ošetřování rostlin
i o architektonických úpravách a o zřizování vhodných zaskle-
ných prostor, tomuto účelu vyhovujicích. Teprve pak můžeme
přistoupit k výběru vhodných rostlin pro určité prostředí
a k výběru odrůd podle ekologických podmínek.
Nejpřitažlivější je výběr druhů, které splňují nejen poža-
davky milovníků květin, ale i nároky milovníků ovocných dře-
vin. Tedy druhů, v nichž se spojuje krása s užitkem. Zdá se, že
ta dvě slova nejdou dobře k sobě, ale přírodě se často daří spo-
jit i to, co lidé rozlišují. Většina našich květin nám dává radost
z krásy a vůně květů, zeleně nebo tvaru listů. Jsou však i tako-
vé, které dovedou odměnit vhodnou a citlivou péči i aromatic-
kými a chutnými plody:
Oko návštěvníka pak -spočine nejen na krásných listech
monstery nebo klívie, ale s obdivem se zastaví i na zelených
listech a vonných narůžovělých květech citroníku a při vhod-
ném pěstění i na jeho ozdobných a chutných plodech.
Ve vhodných podmínkách by mohla řada zajímavých
exotických rostlin sloužit nejen jako klimatizační činitel zvyšující
relativni vlhkost vzduchu a dodávající kyslík, vůni a ochranné
fytoncidy - látky s dezinfekčním účinkem, ale i jako vhodný
činitel dekorativní a jako zdroj vysoce hodnotných plodů.
(V autorově domácí oranžerii se ročně sklízí kolem dvou set
padesáti citrusových plodů, tedy téměř čtvrt centu jižního ovo-
ce.)

Rozšíření zeleně

Akce na rozšíření zeleně jsou proto
důležitým příspěvkem ke zlepšení životního prostředí.
Existuje však ještě jeden problém, kterým je třeba se za-
bývat a který nebyl ještě zcela vyřešen. Je to otázka mikrokli-
matu pracovního prostředí, škol a obytných prostor, kde člo-
věk tráví většinu svého života. Vezmeme-li v úvahu 8 hodin
spánku, 8 hodin pracovní činnosti a zbytek dne částečně pro-
sezený u televize, v kině nebo v divadle, zbude nám velmi málo
času na skutečný styk s přírodou. Je tedy samozřejmé, že pro-
středí interiérů si zasluhuje naší největší pozornost. Vždyť se
v něm často setkáváme s ovzduším,
které ani zdaleka neodpovídá základním požadavkům
kladeným dnes na pracoviště ne-
bo na obytné prostory. A to nejen ve starších objektech!
v moderních stavbách, kterými se mohou chlubit naše města
i vesnice, se často setkáváme nejen s nedostatkem kyslíku, ale
zejména s velmi nízkou relativní vlhkostí vzduchu, která bývá
často příčinou onemocnění horních cest dýchacích, zejména
v zimních měsících. Ale i v létě vzniká v moderních novostav-
bách uvedený již skleníkový efekt, zvlášť když základním sta-
vebním materiálem je sklo a kovová konstrukce. Skleníkový
efekt vzniká kumulací světla a tepla, ovšem při nízké relativní
vlhkosti vzduchu. V takových prostorách lze naměřit někdy
pouhých 20 %, dokonce někdy jen 10 % relativní vlhkosti
vzduchu. Ale to je situace, kterou je třeba řešit.

Zdravý a spokojený život člověka není možný bez těsného
spětí s přírodou, s rostlinami a se vším, co vytváří naše život-
ní prostředí. My se budeme zabývat především rostlinami.
Rostliny jsou pro člověka nejen zdrojem potravy, ale
zdrojem kyslíku, vláhy, vůně a mnoha dalších věcí, které činí
život krásným. To si lidé uvědomovali od pradávna.
Doklademjsou zahrady Asyřanů, zakládané již před šesti tisíci lety
divukrásné zahrady královny Semiramidy, počítané mezi sedm di-vů světa; a
celá řecká a římská kultura.
A u násjiž císař Karel čtvrtý
vydal nařízení o ochraně stromů, což je vlastně jeden
z prvních zásahů zaměřených k ochraně přírody.
Oč větší zájem o ochranu přírody a životního prostředí
musí mít tedy člověk dnes, kdy bouřlivý rozvoj průmyslu
a rozmach techniky přinesl sice lidstvu mnoho užitku, ale zá-
roveň je postavil před otázku, jak napravovat negativní strán-
ky tohoto rozvoje. Znamená to, jak odstraňovat zplodiny, které
ve formě plynného, kapalného nebo tuhého odpadu narušují
biologickou rovnováhu v přírodě a znečištují životní prostředí.
Teprve teď si člověk začíná uvědomovat, co znamená soužití
člověka s rostlinami. Tak se snaha o zlepšení životního pro-
středí stává celosvětovým problémem.
Velmi odpovědně se touto otázkou zabývají vědci v Sovět-
ském svazu. Doktor ekonomických věd B. Gorizontov ve stati
o, ochraně životního prostředí v eS eS eS eR píše:
"Města dnes zaujímají pouze 0,3 % území naší planety, ale
je v nich soustředěno okolo 40 % všeho obyvatelstva. Předpo-
věd' do budoucna uvádí, že v městech bude žít přes polovinu
všeho lidstva. Takové nahromadění lidí a výroby na poměrně
nevelkém území nesmírně zvýší zatížení životního prostředí,
které nebude moci uspokojovat biologické a sociální potřeby
člověka
Jako příklad uvádí Gorizontov Moskvu, kde žije dnes osm miliónů obyvatel.
Mimo jiné píše:
"Víme, že ozdravení životního prostředí je komplexní
úkol. V poslední době bylo přes tři sta průmyslových, hygie-
nicky škodlivých podniků přemístěno za hranice Moskvy nebo
rekonstruováno. Tisíc pět set podniků přešlo od tuhých paliv
na plyn, bylo vybudováno 780 čisticích zařízení. Moskevské
závody jsou vybaveny sedmi tisici lapači prachu a plynu. Aby
se snížil obsah oxidu siřičitého v ovzduší, převádějí se měst-
ské elektrárny na paliva s malým obsahem síry.
Z celkového. množsťví paliva v Moskvě tvoří 95 % plyn.
Velkou pozornost věnuje Generální plán rozvoje Moskvy
dalšímu ozelenění města. Už dnes patří Moskva k městům
s největšími zelenými plochami na světě. Důležitý význam se



přikládá rozvoji ochranného lesoparkového pásma, které je
zdrojem čistého vzduchu a organickým přechodem mezi měst-
skou a přírodní krajinou:
Tolik Gorizontov. A jak je tomu u nás?
I u nás se rozvíjí řada akcí zaměřených na rozšíření zele-
ně v městech a na zvětšování lesních porostů. Uvážíme-li, že
1 metr krych. kyslíku stojí 3,56 Korun
s a že průměrný strom vyrobíza ho-
dinu přes 1 metr krych. kyslíku, pochopíme, že hodnota dospělého stro-
mu je nedocenitelná. A k tomu nutno vzít v úvahu ještě úlohu
rostlin při zachycování kouřových a prachových částic a navíc
to, že listnatý strom dokáže vydat do ovzduší za den kolem
sedmdesáti litrů vody. Stromy také tlumí zvuk a vytvářejí
klidné a tiché prostředí.