Myslim, ze članky Lynna Whita a Richarda Meanse z pozdnich sedesatych let, jsou stale v oblasti ekologie klasikou.

Moderni člověk v post-křesťanskem světě (to s čim jsem se potykal v mych předeslych knihach), ztratil jakekoli kategorie a zaklad, na nichz by mohl stavět. Lynn White porozuměl, ze pravě v oblasti ekologie potřebujeme zaklad, na kterem bychom stavět mohli. Cituji: "Přistup lidi k ekologii zalezi na tom, co si o sobě mysli v souvislosti s věcmi kolem nich. Lidska ekologie je hluboce určena tim, čemu věřime ve vztahu k přirodě a k nasemu osudu - to znamena nabozenstvim." Myslim ze toto je zcela pravda. Člověk jedna tak, jak mysli.

Je tomu tak v kazde oblasti; v sociologii, v psychologii, ve vědě a technice stejně jako v oblasti ekologie.

Whiteovym řesenim by byla otazka: "Proč bychom se nevratili zpět k Frantiskovi z Assisi?" Dava Frantiska do kontrastu s tim, co viděl jako "ortodoxni pohled" na člověka, ktery ma "pravo" drancovat přirodu. "Největsi duchovni revolucionař zapadni historie byl svaty Frantisek, ktery dal zaklad, alternativnimu křesťanskemu pohledu na přirodu v lidskem vztahu k ni. Pokusil se nahradit myslenku o lidske neomezene vladě myslenkou rovnosti vseho stvořeni, včetně člověka."

o otazkach pornografie, brani drog, filmů, atd. Nicmeně, stejně jako v těchto uvedenych oblastech i v ekologii, zaklad mysleni osmdesatych let, byl polozen na počatku 60. let. V těchto letech se vyskytovalo mnoho serioznich zamysleni, članků, diskusi a nazorů tykajicich se světovych nazorů na vsechna uvedena temata.

Lide se nyni chovaji na zakladě myslenek formulovanych v obdobi 60. let - ačkoliv si to neuvědomuji.

Jako křesťane bychom měli znat kořeny některych nazorů abychom poznali, proč ti, kdo nepřatelsky hovoři a vystupuji proti křesťanstvi, tak dělaji, a abychom

v kazde oblasti poznali silu křesťanske odpovědi. Pokud tak nedělame, mame jen male porozuměni pro to, co se kolem nas děje. Nezname potom ani silu křesťanskych odpovědi o celem spektru zivota.

Ve svem članku argumentoval tim, ze ekologicka krize je chybou křesťanstvi. Jedna se o důmyslny članek, ve kterem White argumentuje, ze ačkoli jiz nejsme světem křesťanskym ale post-křesťanskym, v oblasti ekologie v nas stale zůstava "křesťanska mentalita". Prohlasil, ze křesťanstvi prezentuje spatny pohled na přirodu, ktery si sebou neseme az do současneho post-křesťanskeho světa. Svůj nazor o "spatnem pohledu na přirodu" postavil na tom, ze křesťane pry tvrdi, ze člověk ma nad přirodou panovat a proto s ni zachazi destruktivnim způsobem. Viděl, ze bez určiteho zakladu neexistuje zadne řeseni ekologickych problemů - o nic vic nez problemů sociologickych - bez "zakladu". Musi se změnit zaklad lidskeho mysleni.

V osmdesatych letech nebylo o problemech ekologie mnoho napsano

a diskutovano na zakladech filozofie. Podobně tomu tak bylo v diskusich

70 leta

V sedesatych a počatkem sedmdesatych let, kdy existoval hluboky zajemo filozofii, ktera by odpověděla na problemy zivota, byl tento druh uzkosti vyjadřen v oblasti pop music. The Doors měli piseň nazvanou "Cizi dny", v niz řikali:
Co udělali zemi?
Co udělali nasi spravne sestře?
Zpustosili a zplundrovali.
Znasilnili a pokousali,
rozřezali ji nozi shora dolů,
svazali ji ploty a uvlačeli.

Lide na mnohych mistech začali diskutovat, co bychom s tim mohli dělat.
V časopise Science byl Lynnem Whitem publikovan matouci članek nazvany "Historicke kořeny nasi ekologicke krize". White byl profesorem historie na kalifornske universitě v Los Angeles.

Na konci sveho zivota Darwin ve svych spisech několikrat zminil, ze pro něj dvě věci ztratily vyznam. Prvni byla jeho radost z uměni a druha jeho radost z přirody. Jedna se o velmi zapeklitou zalezitost. Darwin přisel s předpokladem, ze přiroda, včetně člověka, ma zaklad pouze v čemsi osobnim + v čase + v nahodě. Na konci sveho zivota poznal, ze tyto předpoklady na něj měly nepřiznivy vliv. Mam za to, ze skutečnost, se kterou jsme dnes konfrontovani, ukazuje na podobnou ztratu radosti v nasi totalni kultuře, jakou osobně zakusil Darwin - v oblasti uměni, zivota obecně a v oblasti kultury. Je bolestive, ze ortodoxni křesťane často v těchto věcech nemaji lepsi cit nez nevěřici. Smrt "radosti" v přirodě vede k smrti přirody samotne.

Je celkem jasne

, ze pokud člověk nebude schopen vyřesit sve ekologicke problemy, zdroje, ktere ma, odumřou. Je zcela myslitelne, ze člověk nebude schopen chytat v oceanu ryby jako v minulosti, a ze pokud se rovnovaha oceanů přilis změni, člověk nakonec zjisti, ze nema dost kysliku k dychani.
Takze cely ekologicky problem je slozen do klina teto generace. Ekologie znamena "studium rovnovahy zivych věci v přirodě." Kdyz je ale toto slovo pouzito přesně, znamena tez problem lidske destrukce, kterou člověk přenesl na přirodu, spojene s takovymi faktory, jakymi jsou znečistěni vody, destruktivni uroveň hluku a znečistěni ovzdusi ve velkych světovych městech. Četli jsme a slyseli o tom na kazde straně ze vsech koutů světa.

Prvnim důvodem

popisovane situace je skutečnost, ze cahow je ptak, ktery se zivi

z moře; nevezme si nic, co by bylo kdekoli blizko země - pouze z prostředku oceanu. Takze je jasne, ze DDT nebylo někde z pobřezi, ale daleko z Atlantiku. Jinak řečeno - pouziti DDT na pevnině znečistilo celou oblast. Skrze řeky se dostalo do oceanu a zapřičinilo smrt ptaků zivicich se z moře.

Kdyz Thor Heyerdal podnikl svoji slavnou plavbu v Kon Tiky, byl schopen se poměrně jednoduse plavit po vodě oceanu; nicmeně později řekl, ze kdyz se pokousel dostat přes Atlantik na papirovem člunu, voda oceanu byla neprostupna diky velkemu mnozstvi odpadků.

Jakysi muz v Kalifornii dobře vystihl tento vazny problem. Na pobřezi oceanu vztyčil nahrobni kamen a vyryl do něj nasledujici epitaf:

Ocean se zrodil - (napsal hypoteticke datum)

Ocean zemřel - 1979 n.l.

Bůh dal; člověk vzal.

Prokleto budiz jmeno člověka.

ZNEČISTĚNI PŘIRODY A SMRT ČLOVĚKA

Před časem, během mych přednasek v Bermudach, jsem byl pozvan navstivit jednoho dobře znameho mladeho ekologa. Jmenoval se David B. Wingate. Proslul předevsim diky svemu usili zachranit od vymřeni ptačka jmenem cahow. Cahow je o trochu větsi nez holub a obyva pouze par ostrovů blizko Bermud, okolo hlavniho ostrova. Wingate zapasil mnoho let o rozmnozeni těchto ptaků.

Jak jsme prochazeli okolo hnizd, ktera jsme chtěli vidět, hovořili jsme spolu

o celem problemu ekologie. Řikal mi, ze pro svůj boj ztratil půdu pod nohama, protoze mlaďat se nelihlo tolik jako kdysi. Pokud by jich bylo stejně jako dřive, mohlo by se mu jeho usili zdařit. Misto toho Wingate zjistil, ze se jich lihne meně a meně. Jaky byl důvod? Aby to zjistil, vyňal kuřeci embryo z vajička a rozdělil jej. Jeho vlakna byla naplněna DDT. Wingate byl přesvědčen, ze toto zapřičinilo pokles lihnuti.

Snad by z podobnych obtizne vyvratitelnych argumentu mohla pro citlive lidi postupne vznikat pokora, a to nikoli jen pred trhem a vlastnickymi vztahy, nybrz pred zivotem a Zemi. Zda se, ze sama vaznost situace klade otazku, co mohou lide, filosofie, vedy i politika - nezavisle na trhu - udelat pro zachranu vsech vyssich forem zivota, pro zachranu cloveka jako ohrozeneho druhu. Filosofie i ekonomie, abych uvedl jen dve nejvice zainteresovane discipliny, ktere vzdy hajily zajmy a prava cloveka, budou nuceny verejne priznat, ze nevedely ci prehlizely, ze lidska prava a svobody jsou omezeny take na strane samotne prirody: rigoroznim pozadavkem zachovanim biologicke rozmanitosti zivota. A proto v zaveru pripominam pozoruhodnou myslenku znameho sociobiologa E. Wilsona, zda by dnesni vlady nemely byt vazany jistou ekologickou obdobou Hippokratovy prisahy: neudelat vedome nic, co by ohrozilo rozmanitost zivota na Zemi.

Josef Smajs

(profesor filosofie na FF Masarykovy univerzity v Brne, autor knih. Kultura proti prirode (1994), Ohrozena

Odvozenost, mensi objektivitu i pomijivost sociokulturni informace (pameti), pochopitelne vcetne nejvyssi teoreticke urovne informace vedecke (a to i vestavene, zpredmetnene), si muzeme uvedomit na predstave mozneho zaniku cloveka jako druhu. V takovem pripade by spontanni prirodni procesy veskerou sociokulturni informaci, materializovanou ci zapsanou v ruznych formach spolecenske pameti, smyly a rozlozily az na prvky periodicke soustavy. Vyplyva z toho, ze jedinou informaci, ktera se po celou dobu existence Zeme (tj. jeste asi 5 miliard let) muze vytvaret, uchovavat a dale rozvijet, je pouze informace prirozena, bioticka. Priroda po zaniku cloveka jako druhu by totiz nebyla s to vyuzit zadny lidmi ucineny objev, zadnou, jakkoli dnes vyznamnou a prevratnou informaci sociokulturni.

Myslim, ze alespon cast verejnosti by v dnesni informacni spolecnosti mohla slyset na duvody uctiveho vztahu k Zemi, ktere maji charakter informacni. Pozemsky zivot je jedinym velkym organismem, jehoz jsme soucasti a jehoz zdravotni stav je dnes z nasi viny kriticky. Znicenim vetsiny puvodnich ekosystemu jsme vazne poskodili nejen fyzickou strukturu zivota, nybrz i jeho pamet, jeho strukturu informacni. Znicili jsme cast geneticke informace dnesni biosfery, jedine nositelky jeho vnitrni konstitutivni informace. Poskodili jsme vzacnou pamet zive prirody (jeji duchovni kulturu), ktera vznikla davno pred tim, nez se nam podarilo vytvorit nase primitivni pametove prostredky technicke.

Trh

Trh je pouze dilci vnitrni regulativ lidsky sobecke kultury, nastaveny na usporu prace (na dosazeni zisku) a nikoli na uchovani sirsiho hostitelskeho systemu pozemske prirody. A protoze nas druh ma patrne jiz ve svem konzervativnim genomu program pro to, aby prirodu dobyval, obsazoval a konzumoval, je treba intenzivne badat a hledat mechanismy, jak dnes tuto biologickou dispozici odklonit jinym smerem, jak regulativni funkce trhu doplnovat a rozsirovat.

Ale vime, proc je treba Zemi a zivot v jeho celku (biosferu) chranit? Znovu jen strucne. Dnes je jiz zrejme, ze zivot na Zemi vznikl priblizne v teze dobe jako skaly a ze jeho organizacni slozitost narustala postupne, tempem, ktere patrne nemohlo byt vyssi. Dnesni zive systemy jsou tedy dulezitym historickym zaznamem, prirozenou pameti vyvoje cele biosfery. Cas a podminky se totiz nejen ztelesnily, ale take informacne zapsaly v jejich genomech. Nevyjadritelna hodnota zivych systemu souvisi s tim, ze vznikly samovolne, v podminkach, ktere jiz neexistuji, a ze je uz nikdy, pokud je znicime, nevytvorime znovu.

Souhlasim sice s Vaclavem Klausem, ze trh je nejvyraznejsim sociokulturnim regulativem, ale nesouhlasim s tim, ze ochrani prirodu. Nejdulezitejsi faktory veskereho pozemskeho zivota, jehoz jsme my lide soucasti, dnesni trh totiz nechrani. Nemuze chranit integritu biosfery, prirozene ekosystemy, biologickou rozmanitost, vodu, vzduch ani pudu. Naopak, spontanne vyhledava podminky sebeznicujici expanze kultury. Ale nejde jen o to, ze neni kam expandovat. Jde take o to, ze trh neni prirozeny vyber, ktery skutecne testuje nejzdarilejsi prirodni konstrukce (organismy) pro celkove podminky vnejsiho prostredi.

Zda se, ze my lide pochazime z tretihornich primatu a ze diky utocne strategii, ktera nam byla patrne predepsana uz nasi konzervativni genetickou pameti, jsme jako jediny zivocisny druh dokazali zazehnout kulturni evoluci, vytvorit kulturu (civilizaci). Ale rychly rozmach kultury dnes narazi nejen na fyzicke hranice zemekoule, nybrz i na hranice pripustne zateze biosfery. Abychom to pochopili, predstavme si, ze vsechny struktury, ktere dnes na Zemi existuji, vytvorila bud prirozena, nebo kulturni evoluce. Takze obe tyto evoluce, byt kazda jinym zpusobem a tempem, probihaji nejen na teze Zemi, ale take pecou - obrazne receno - z teze mouky, z prachu davnych hvezd. Z toho totiz kdysi vznikla nase planeta. Problem je ovsem v tom, ze veskera tato mouka (kterou zname jako prvky periodicke soustavy) byla uz pred vznikem kultury vpecena ve vzacnych vysoce usporadanych nezivych a zivych strukturach Zeme. Samozrejme ze i pri vzniku kultury platily zakony zachovani latky a energie, ktere jsme se ucili ve skole. Bohuzel ale neplatil a neplati zadny zakon zachovani usporadanosti, protoze patrne neexistuje. Ale smyslem kulturni evoluce, zjednodusene receno, je rovnez vytvaret vlastni usporadanost, tvary, struktury, pamet_, informaci (proste priznive podminky pro kulturni rozvoj cloveka). Tato evoluce, ktera modifikuje krajinu, rostliny i zvirata, ktera vytvari lidska sidla, instituce, organizace, tovarny, techniku, komunikace atp., musi tedy obsazovat misto na zemskem povrchu, musi likvidovat puvodni ekosystemy a prirozene struktury (zdroje) a jejich material vyuzivat pro konstrukci struktur kulturnich.

Takze to, co chybi nejen Vaclavu Klausovi, nybrz v dusledku nevhodneho skolniho vzdelani i mnohym jinym politikum a obcanum, jsou elementarni biologicke znalosti a primereny filosoficky koncept cloveka, prirody a podstaty ekologickeho konfliktu. Je to samozrejme i vina filosofie, ktera se zabyva jinymi problemy a vztahu prirody a kultury se vyhyba.
Strucne tu vyjadrim svuj nazor. Clovek neni na Zemi od jejiho pocatku a nemuze tu zustat do jejiho konce.