Nicmeně skutečnost, ze ne vsichni lide jsou nasimi bratry, neznamena, ze bychom neměli milovat vsechny lidi jako nase blizni. Zde ma uzasny vliv učeni Jezise o milosrdnem samaritanu. Na zakladě toho, ze jsem blizni musim milovat vsechny, kteři jsou stejne krve jako ja. Novy zakon pouziva vyjadřeni "jedna krev", aby zdůraznil jednotu vsech lidi skrze Bozi stvořeni. Jsme lidmi, kteři vědi, ze maji stejny původ ve vsech rasach, jazycich a lidech.

Existuje paralela

v nasem povolani k lasce. Křesťanům je řečeno, aby milovali jako bratry v Kristu pouze dalsi křesťany. Vsichni lide nejsou nasimi bratry

v Kristu, jak věři liberalni teologie. Z biblickeho pohledu, bratři maji stejneho Otce. Pouze pokud člověk přichazi a přijima zaslibeneho Mesiase Stareho zakona jako Spasitele (jako Krista přichazejiciho ve svem zastupnem dile), stava se Bůh jeho Otcem. Toto je jasne z Jezisova učeni a proto ne vsichni jsou nasimi bratry

v Kristu.

v kontextu dvou vztahů

- směrem vzhůru a směrem dolů. Pochopitelně, pokud člověk nenajde souvztazny bod (nebo integračni bod) směrem vzhůru, bude ho muset nalezt dole. Křesťanstvi toto naprosto odmita, protoze vime, kym člověk je. Nejsme zastraseni masinerii tak jako moderni člověk, protoze vime, kdo jsme. Neni to řečeno pysně, ale pokorně a uctivě. Vime, ze jsme stvořeni k obrazu Bozimu. Odmitame postoj, ktery by nas integroval směrem dolů. Křesťanstvi odmita pohled, ze neexistuje odstup - nebo pouze kvantitativni odstup - mezi člověkem a ostatnimi věcmi a odmita pohled, ze člověk je zcela oddělen od vsech ostatnich věci. Jako křesťan se ptam, "Kdo jsem?" Jsem pouze atom vody, pouze prodlouzena energie? Ne, jsem stvořen k Bozimu obrazu. Vim, kdo jsem. Na druhou stranu kdyz se kolem sebe podivam a vidim přirodu, vidim něco, co je mi podobne. Jsem stejně stvořen, tak jako je stvořeno zviře, rostlina a atom.

V kontextu Bozi nekonečnosti

je vse dalsi konečne a na stejne urovni oddělene od Boha. Diky sve osobnosti Bůh ale stvořil člověka ke svemu obrazu. Proto lidsky vztah je nahoře a ne dole, coz je uzasny faktor, ktery postupně otevira prostor pro chapani zmateneho moderniho člověka. Člověk je oddělen jako osoba od přirody, protoze je stvořen k Bozimu obrazu. To znamena, ze ma osobnost a jako takovy je ve stvořeni jedinečny. Ale je spojen se vsim dalsim stvořenim tim, ze je stvořen. Člověk je oddělen od vseho dalsiho, coz ale neznamena, ze neexistuje určity vztah dolů na straně lidskeho stvořeni a konečnosti.

Jeho vztah ale neni pouze směrem dolů. Albert Schweitzer přirovnal sam sebe

k hrochovi prochazejicimu skrze bus, protoze neměl dostatečny vztah směrem vzhůru. Člověk ale je stvořen k obrazu osobniho Boha; proto se pohybuje

zidovsko-křesťansky Bůh

jedinečny tim, ze je nekonečny a ve stejnem okamziku osobni.

Nyni ale, jak tvořil? Diky jeho nekonečnosti zeje mezi nim a jeho stvořenim velika propast. Stvořil vsechny věci a je sam Stvořitelem. Vsechno ostatni je stvořeno. Vsechno ostatni je zavisle. Takze člověk, zviře, květina, mechanicka čast vesmiru jsou v biblickem pohledu na stejne urovni odděleny od Boha proto, ze je vsechny stvořil.











Osobni - nekonečny Bůh





Člověk



propast Člověk

Zviře

Rostlina Rostlina

Zviře Mechanicka čast vesmiru

Mechanicka čast vesmiru





















Takze diky nekonečnosti je mezi Bohem a vsim dalsim propast; mezi Stvořitelem a vsemi stvořenymi věcmi.

Existuje zde ale dalsi rozměr - osobnostni. V tomto je zviře, květina

a mechanicka čast vesmiru pod propasti.

To pokračuje pokud se vratime k reformačnimu biblickemu pohledu, ve kterem stoji za to malovat přirodu, protoze přiroda kterou malujeme, ma hodnotu sama

v sobě. Spravna křesťanska mentalita počita s realitou stvořeni z ničeho Bohem. Ale pokračuje tim, ze vsechny věci jsou stvořeny Bohem na stejne urovni. Vsechny věci byly na stejne urovni stvořeny z ničeho. Vsechny věci včetně člověka jsou si rovny ve svem původu do te miry, do jake se toto tyka stvořeni.

Vsechno to zavisi pochopitelně na Bozi povaze. Jaky Bůh existuje? Zidovsko-křesťansky Bůh je rozdilny od vsech ostatnich Bohů na světě. Zidovsko-křesťansky Bůh je osobni - nekonečny Bůh. Bohove Vychodu jsou svoji definici nekonečni tim, ze obsahuji vsechno včetně rovnosti muze a zeny, rovnosti krutosti a nekrutosti atd. Ale nejsou osobni. Oproti tomu bohove Zapadu - řečti a řimsti bohove - velky Bůh Thor a anglosaxonsti bohove - byli osobni, ale vzdy omezeni a konečni.

Křesťanstvi

A přiroda je zde i kdyz člověk nevi, proč. Křesťanstvi vi, proč je zde - protoze ji Bůh stvořil z ničeho a je tedy na svem mistě. Stvořene věci nejsou prodlouzenim Bozi podstaty. Nejsou "Bozim snem", jak někteři vychodni filozofove řikaji, jsou zde opravdu. Toto můze znit naivně a divně, ale neni tomu tak. Jedna se

o zakladni koncept, ktery ma sve důsledky. Přemyslejme nad Humovymi argumenty proti přičině a nasledku. Byly zničeny s Humovou dennodenni zkusenosti, protoze přiroda ve skutečnosti je zde a existuje diky tomu, ze Bůh stvořil jeji existenci. A existujici jednotliviny přirody ovlivňuji dalsi existujici jednotliviny.

Je dobre zminit, tak jak jsme učinili v minule kapitole, ze před reformaci holandsti maliři začali malovat přirodu, aniz by pociťovali jakoukoli potřebu omezit sami sebe nabozenskymi naměty. Do teto doby byly naměty přirody na nabozenskych obrazech malovany relativně zřidkakdy Větsina umělců nahle zjistila, ze stoji za to malovat přirodu, a ze je to zcela křesťanske.

KŘESŤANSKY POHLED: STVOŘENI

Křesťansky pohled na přirodu vychazi z konceptu stvořeni: Bůh existoval před počatkem prostorově-časoveho kontinua a stvořil vsechno z ničeho. Od toho se odviji nase chapani, ze stvořeni neni jakesi prodlouzeni podstaty Bozi. Stvořene věci maji objektivni existenci samy v sobě. Jsou opravdu zde.

Whitehead, Oppenheimer a dalsi ukazali, ze moderni věda byla zrozena pouze na zakladě pokračujiciho konsensu historickeho křesťanstvi. Proč? Protoze jak Whitehead zdůraznil, křesťanstvi uči, ze Bůh stvořil vnějsi svět, ktery opravdu existuje. A protoze je Bohem, ktery ma rozum, člověk můze očekavat, ze bude, skrze rozum, schopen najit ve vesmiru řad. V tom měl Whitehead absolutni pravdu. Nebyl křesťan, ale pochopil, ze by nikdy neexistovala moderni věda bez biblickeho křesťanskeho pohledu.

Stejně tomu je v oblasti přirody. Je to biblicky pohled na přirodu, ktery ji dava hodnotu v sobě same ne proto, aby tento fakt byl pouzit pouze jako apologeticky argument, ale protoze ji stvořil Bůh.

Jean Paul Sartre prohlasil, ze zakladni filozoficky problem je, ze něco existuje.

s nim hovořit i o křesťanskych odpovědich na zivot a ekologii. Polichotil mi (tak jsem to i přijal) tim, ze mi řekl, ze jsem byl prvni osoba z "druhe strany", ktera se kdy ukazala na jejich mistě, aby se podivala na pohansky oltař, ktery zde měli. Tento oltař byl v centru jejich ritů. Jejich kult byl zalozen na pozadi klasickeho Řecka a Řima.

Kdyz mi toto vsecko řekl, podival se ke křesťanske skole a řekl mi: "Podivej se na to, neni to odporne?" A opravdu bylo, nemohl jsem to popřit. Byla to odporna budova, kolem niz nebyly ani stromy.

Tehdy jsem si uvědomil, jak trapna byla cela situace. Kdyz jsem stal na křesťanske půdě a dival se na misto, kde zili tito bohemove, vypadalo krasně. Dokonce aby nebyly vidět elektricke draty, zakopali je pod stromy. Pote co jsem stal na pohanske půdě a dival jsem se na křesťanskou komunitu, viděl jsem něco oskliveho. Tady mate křesťanstvi, ktere se nedokaze vyrovnat s lidskou zodpovědnosti a nalezitym vztahem k přirodě.

Takze panteismus nevyřesi nase ekologicke problemy. Pozice Lynna Whitea je take nevyřesi, protoze ve skutečnosti je jasne, ze člověk nehraje v přirodě důlezitějsi roli nez cokoliv jineho.

A třeti, křesťansko- platonicky pohled problem take nevyřesi. Zde, nanestěsti, ma Lynn White pravdu. Diva se zpatky na historicke křesťanstvi a vidi, ze je zde přilis mnoho platonickeho mysleni pod jehoz vlivem se křesťanstvi diva na přirodu.

Nyni ale, jaky je skutečny biblicky pohled, na jehoz zakladě lez řesit ekologicke problemy? Jaky by měl byt nas postoj k přirodě a k zachazeni s ni? Jaky je biblicky pohled na přirodu? Podivejme se nyni na tuto otazku.

Extremni přiklad

tohoto postoje můze byt viděn v tom, co holandsti křesťane nazvali "černy punčochovy kalvinismus" v Holandsku. Jedna se o tradici, v jejimz ramci lze krutě nakladat s vlastnimi zviřaty, protoze pry zviřata nemaji dusi - tedy nepůjdou do nebe. Tito křesťane by o sobě tvrdili, ze jsou velmi, velmi pravověrni, ale ve skutečnosti tomu tak neni. Jejich křesťanstvi se u nich projevuje ve zvracene formě. Ačkoli velmi zdůrazňuji spravne učeni, budou ve skutečnosti bit a kopat sva zviřata, protoze v jejich pohledu zviřata nemaji dusi a nemaji tedy nebeske určeni. Proto nejsou hodna laskaveho zachazeni. To je sub - křesťansky pohled tykajici se přirody.

Na mnoha mistech se lze setkat s nespravnymi nazory v meně extremnich formach. Před několika lety jsem přednasel na jiste křesťanske skole. Nedaleko skoly byla strz, kde existovalo cosi, co nazyvali "hippies komunitou". Na vzdalene straně strze byly vidět stromy a jakesi pozemky. Bylo mi řečeno, ze tam maji pohansky vinny oltař. Protoze mne to zajimalo, přesel jsem strz a setkal se s jednou z vůdčich postav teto bohemske komunity.

Velmi dobře jsme si rozuměli, kdyz jsme hovořili o ekologii. Byl jsem schopen

Je dobre zminit,

ze křesťanstvi nepřichazi z opovědi automaticky; musi se jednat o spravny ramec křesťanstvi. Jakekoliv křesťanstvi, ktere spočiva na ditochomii - určitem způsobu platonicke představy - si s otazkou přirody nevi rady; a musime se smutkem řici, ze mnoho ortodoxii i mnoho evangelikalniho křesťanstvi je zakořeněno v platonicke představě. V tomto křesťanstvi se hlavni zajem toči kolem "vyssich pater" nebeskych zalezitosti, pouze kolem "zachrany dusi"

a "dostani se do nebe". V takoveto platonicke představě, jakkoli je pouzivana ortodoxni a evangelikalni terminologie, je maly nebo zadny zajem o spravne potěseni těla, spravne pouziti intelektu. V takovemto křesťanstvi je silna tendence nevidět nic za přirodou mimo jejiho klasickeho důkazu Bozi existence. "Podivejte na přirodu", řika se nam. "Podivejte se na Alpy, Bůh je musel stvořit." A tim to konči. Přiroda se stala pouhym akademickym důkazem existence Stvořitele

s malou vlastni hodnotou. Pouziva se pouze jako apologeticka zbraň, spis nez jako zaklad pro mysleni a rozhovory o jejich opravdovych hodnotach.

Durer

Někdo tuto skutečnost můze pociťovat jiz v malbach Durera, ktery maloval několik let před Lutherovym vystoupenim. Jak ukazal profesor Rookmaaker z university v Amsterodamu, Durer prosel skrze humanisticke obdobi, aby pote humanistickou odpověď odmitl a přisel s odpovědi biblickou. V ramci teto odpovědi si s přirodou věděl rady.

Připomeňme tez po-reformačni holandske maliře, kteři malovali nadherně přirodu,

s tim, ze ji davali nalezite misto. Nepochybně nejlepsi holandske maliřstvi se tyka přirody a světa takoveho, jaky je, majiciho mimořadně důlezite misto. Spolu s nasledovniky van Ecka na severu (hlavně reformace), a Masaccia na jihu, se maliřstvi renesance neubiralo spravnym směrem. Slo směrem k humanismu a skončilo u mrtveho konce moderniho člověka. Moderni člověk nema odpověď tykajici se přirody, a to jak ve svem malovani tak ve svem pouziti přirody v zivotě - tak jako nema zadnou odpověď tykajici se člověka. Holandsti maliři po reformaci ale byli schopni polozit přirodu na spravne misto. Reformace obnovila jednotu na zakladě Boziho zjeveni.

Tato jednota

nevysla z racionalismu a humanismu, ve kterych člověk tvoři cosi sam ze sebe, shromazďuje a hleda jednotliviny a potom z nich čini univerzalie,

a to ať se jedna o filozoficky universalismus nebo pokus Leonarda da Vinciho nakreslit "dusi". Reformatoři věřili tomu, co řika Bible: "Bůh zjevil pravdu o sobě a kosmu, proto existuje jednota". Westminsterske vyznani viry (17. stoleti) řika, ze Bůh pravdivě zjevil sve vlastnosti o nas i o Sobě. Mame pravdive poznan jak o sobě, tak o Něm. Pro nas to je pravda, ale ne vyčerpavajici poznani, protoze Bůh je nekonečny a my jsme konečni. Je to pravda, protoze Bůh mluvil o sobě, o kosmu a o historii. Jedna se o ramec křesťanstvi, ktere přichazi z odpovědi tykajici se přirody a lidskeho vztahu k ni.