Zdravý a spokojený život člověka není možný bez těsného
spětí s přírodou, s rostlinami a se vším, co vytváří naše život-
ní prostředí. My se budeme zabývat především rostlinami.
Rostliny jsou pro člověka nejen zdrojem potravy, ale
zdrojem kyslíku, vláhy, vůně a mnoha dalších věcí, které činí
život krásným. To si lidé uvědomovali od pradávna.
Doklademjsou zahrady Asyřanů, zakládané již před šesti tisíci lety
divukrásné zahrady královny Semiramidy, počítané mezi sedm di-vů světa; a
celá řecká a římská kultura.
A u násjiž císař Karel čtvrtý
vydal nařízení o ochraně stromů, což je vlastně jeden
z prvních zásahů zaměřených k ochraně přírody.
Oč větší zájem o ochranu přírody a životního prostředí
musí mít tedy člověk dnes, kdy bouřlivý rozvoj průmyslu
a rozmach techniky přinesl sice lidstvu mnoho užitku, ale zá-
roveň je postavil před otázku, jak napravovat negativní strán-
ky tohoto rozvoje. Znamená to, jak odstraňovat zplodiny, které
ve formě plynného, kapalného nebo tuhého odpadu narušují
biologickou rovnováhu v přírodě a znečištují životní prostředí.
Teprve teď si člověk začíná uvědomovat, co znamená soužití
člověka s rostlinami. Tak se snaha o zlepšení životního pro-
středí stává celosvětovým problémem.
Velmi odpovědně se touto otázkou zabývají vědci v Sovět-
ském svazu. Doktor ekonomických věd B. Gorizontov ve stati
o, ochraně životního prostředí v eS eS eS eR píše:
"Města dnes zaujímají pouze 0,3 % území naší planety, ale
je v nich soustředěno okolo 40 % všeho obyvatelstva. Předpo-
věd' do budoucna uvádí, že v městech bude žít přes polovinu
všeho lidstva. Takové nahromadění lidí a výroby na poměrně
nevelkém území nesmírně zvýší zatížení životního prostředí,
které nebude moci uspokojovat biologické a sociální potřeby
člověka
Jako příklad uvádí Gorizontov Moskvu, kde žije dnes osm miliónů obyvatel.
Mimo jiné píše:
"Víme, že ozdravení životního prostředí je komplexní
úkol. V poslední době bylo přes tři sta průmyslových, hygie-
nicky škodlivých podniků přemístěno za hranice Moskvy nebo
rekonstruováno. Tisíc pět set podniků přešlo od tuhých paliv
na plyn, bylo vybudováno 780 čisticích zařízení. Moskevské
závody jsou vybaveny sedmi tisici lapači prachu a plynu. Aby
se snížil obsah oxidu siřičitého v ovzduší, převádějí se měst-
ské elektrárny na paliva s malým obsahem síry.
Z celkového. množsťví paliva v Moskvě tvoří 95 % plyn.
Velkou pozornost věnuje Generální plán rozvoje Moskvy
dalšímu ozelenění města. Už dnes patří Moskva k městům
s největšími zelenými plochami na světě. Důležitý význam se



přikládá rozvoji ochranného lesoparkového pásma, které je
zdrojem čistého vzduchu a organickým přechodem mezi měst-
skou a přírodní krajinou:
Tolik Gorizontov. A jak je tomu u nás?
I u nás se rozvíjí řada akcí zaměřených na rozšíření zele-
ně v městech a na zvětšování lesních porostů. Uvážíme-li, že
1 metr krych. kyslíku stojí 3,56 Korun
s a že průměrný strom vyrobíza ho-
dinu přes 1 metr krych. kyslíku, pochopíme, že hodnota dospělého stro-
mu je nedocenitelná. A k tomu nutno vzít v úvahu ještě úlohu
rostlin při zachycování kouřových a prachových částic a navíc
to, že listnatý strom dokáže vydat do ovzduší za den kolem
sedmdesáti litrů vody. Stromy také tlumí zvuk a vytvářejí
klidné a tiché prostředí.