Co řeklo křesťanstvi lidem o jejich vztahu k přirodnimu prostředi?

Zatimco mnoho světovych mytologii podava přiběhy o stvořeni, Řecko-Řimska mytologie je v teto souvislosti pozoruhodně nejednotna. Stejně jako Aristoteles, intelektualove starověkeho Zapadu popřeli, ze by viditelny svět mohl mit nějaky začatek. Skutečně, myslenka začatku byla nemozna v ramci jejich cyklickeho chapani času. V ostrem kontrastu, křesťanstvi zdědilo

z zidovstvi nejen koncept času jako neopakovatelne a linearni veličiny, ale take překvapujici přiběh o stvořeni. Postupnymi fazemi milujici a vsemohouci Bůh stvořil světlo a tmu, nebeska tělesa, zemi a vsechny rostliny, zviřata, ptaky

a ryby. Nakonec Bůh stvořil Adama a aby nebyl sam, posleze pro něj stvořil Evu. "Člověk pojmenoval vsechna zviřata a ustanovil tak nad nimi svou dominantnost. Bůh planoval vse pro člověka pro jeho uzitek i vladu: zadna čast fyzickeho stvořeni neměla zadny jiny vyznam nez slouzit člověku.

Vitězstvi křesťanstvi nad pohanstvim bylo největsi psychickou revoluci

v historii nasi kultury. Stalo se dnes modnim o tom hovořit - jakkoli, zijeme

v "post-křesťanskem věku". Samozřejmě, ze forma naseho uvazovani a jazyka jiz povětsinou přestala byt křesťankou, ale mě se zda, ze podstata zůstava překvapivě podobna te v minulosti. Nasim kazdodennim zvykům, napřiklad dominuje implicitni vira ve staly vyvoj, ktera byla neznama Řecko-Řimskemu starověku i Orientu. Je to zakořeněno, a je to neobhajitelne, kromě zidovsko-křesťanske teologie. Fakt, ze komuniste tuto viru sdileji, takřka napomaha dokazat to, co je mozne demonstrovat i na jinych podkladech, a sice: ze marxismus, stejně jako islam, je ve vztahu k zidovstvo-křesťanstvi kaciřstvim. Stale zijeme tak, jak jsme zili po 1 700 let, velmi hluboce v kontextu křesťanskych principů.

Podobne vykořisťovani

se objevuje kratce před rokem 830 naseho letopočtu

v ilustrovanych kalendařich pochazejicich ze Zapadu. Ve starsich kalendařich byly měsice zobrazeny jako pasivni personifikace. Nove Francke kalendaře, ktere jsou ve středověkem stylu, jsou velmi odlisne: zobrazuji člověka zotročujiciho svět kolem sebe - oranim, sklizenim, kacenim stromů, zabijenim prasat. "Člověk a přiroda jsou dvě věci, člověk je vladce.

Tyto novinky se zdaji byt v harmonii v sirsich intelektualnich souvislostech. Co dělaji lide se svou ekologii, zavisi na tom, co si mysli o sobě v souvislosti

s věcmi okolo sebe. Lidska ekologie je hluboce zavisla na viře v přirodu a osud - to je, na nabozenstvi. Očim člověka ze Zapadu se to zda zřejme, třeba v Indii či na Cejlonu. Plati to stejně pro nas jako pro nase středověke předky.

V obdobi "trhacich" pluhů, byla pole zpravidla rozdělovana do jednotek, jake dokazala obhospodařit jedna rodina. Předpokladem byla vzajemna pomoc zemědělců. Ale zadny zemědělec neměl osm volů: aby mohli vyuzivat vynalezu noveho a učinnějsiho pluhu, museli zemědělci dat sve voly k dispozici ostatnim a vytvořit orebni druzstva a ziskavat pak (jak se zda) pole v zavislosti na svem přispěvku. Proto jiz nebylo rozdělovani země zavisle na potřebach rodiny, ale spise na kapacitě strojů zemi zpracovat. Vztah člověka k půdě se zcela změnil. Původně byl člověk časti přirody, nyni byl vyuzivatelem přirody. Nikde jinde na světě zemědělci nevynalezli podobny zemědělsky nastroj. Je to nahoda, ze moderni technologie se svou krutosti k přirodě, byla velkou měrou vytvořena potomky těchto zemědělců ze severni Evropy?

Středověky pohled na člověka a přirodu

Az donedavna, bylo zemědělstvi hlavnim zaměstnanim i v "pokročilych" zemich; proto jakakoli změna v metodach zemědělstvi ma obrovskou důlezitost. Prvni pluhy, tazene dvěma voly, normalně neobracely drny, jen je roztrhaly. Proto byla nutna, křizova orba a pole byla proto nejspise čtvercova. Na lehke půdě v častečně suchem klimatu Blizkeho vychodu a Středozemi toto fungovalo době. Nicmeně takovyto pluh nebyl vhodny pro vlhke klima a často lepivou půdu severni Evropy. Do druhe poloviny sedmnacteho stoleti po Kristu po slozitych začatcich začali někteři seversti rolnici pouzivat zcela novy druh pluhu vybaveny vertikalnim nozem na řezani linky brazdy, horizontalnim nozem na odřiznuti drnu a listou na převraceni drnů. Třeni pluhu s půdou vsak bylo tak obrovske, ze normalně vyzadovalo potah ne dvou, ale osmi volů. Učinnost na půdu byla tak vysoka, ze jiz nebylo zapotřebi křizove orby a tvar poli se začal upravovat do dlouhych pruhů.

V průběhu

meně nez 200 let uz ale bylo v latině dostupne prakticky cele dilo Řeckych a muslimskych vědců a současně bylo horlivě čteno a kritizovano na novych evropskych univerzitach. Mimo kritizovani vyvstaly nove pohledy, spekulace a rostla nedůvěra v starověke autority. Na konci třinacteho stoleti Evropa převzala světove vedeni v oblasti vědy z třesoucich se rukou Islamu. Bylo by absurdni popirat hlubokou originalitu Newtona, Galilea nebo Kopernika tak, jako popirat ve čtrnactnem stoleti skolske vědce jako Buridana nebo Oresma na jejichz praci stavěli. Do jedenacteho stoleti věda sotva existovala na latinskem Zapadě, dokonce i v dobach Řima. Uz od jedenacteho stoleti se tedy vědni sektor zapadni kultury rozrostl ve spolehlivem kresčendu.

A protoze obě hnuti jak technologicke i vědecke započala, ziskala svůj charakter a ziskala take světovou dominanci ve středověku, mohlo by se zdat, ze jiz nemůzeme chapat jejich podstatu nebo jejich současny vliv na ekologii bez prozkoumani zasadnich středověkych domněnek a vynalezů.

Do konce patnacteho stoleti byla technologicka dokonalost Evropy takova, ze si jeji male přirozeně nepřatelske narody rozsiřujici se po zbytku světa, mohla podrobovat, drancovat a kolonizovat. Symbolem technologicke dokonalosti je ve skutečnosti fakt, ze Portugalsko, jeden z nejslabsich statů Zapadu, bylo schopne se stat, a po zbytek stoleti zůstat, vladcem vychodni Indie. A musime si tez pamatovat, ze technika Vasco da Gamy a Albuquerquea byla postavena čistě na empirismu, čerpajiciho jen velmi malo podpory či inspirace z vědy.

Moderni věda tak jak ji chapeme, vznikla v roce 1543, kdy Kopernik a Vesalius publikovali sva největsi dila. Nechceme jim křivdit, ale je třeba upozornit na, ze takove teorie a myslenky jako Fabrica a De revolutionibus se nerodi přes noc. Vyznačna tradice zapadni vědy, ve skutečnosti začala na konci jedenacteho stoleti masivnim hnutim překladů arabskych a Řeckych vědeckych praci do latiny. Je jen několik malo knih, ktere stoji za zminku - Therophrastuts, napřiklad uchraněnych před lačnosti Zapadu po vědě.

Z jednoduchych začatků,

ale s pozoruhodnou důslednosti stylu, Zapad raketově rozsiřil sve schopnosti ve vynalezani strojů, zařizeni setřicich lidskou silu. Ti, kteři pochybuji, by se měli zamyslet nad monumentalnimi vynalezy v historii automatizace: zavazim pohaněne mechanicke hodiny, ktere se objevily ve dvou typech na počatku čtrnacteho stoleti. Ne vsak v dovednosti, ale v zakladni technologicke kapacitě, předběhl v pozdnim středověku latinsky Zapad sve propracovane, sofistikovane a esteticky krasne sesterske kultury, Byzanci

a Islam. V roce 1444 velky Řecky duchovni, Bessarion, ktery přesidlil do Italie, napsal dopis Řeckemu princi. Byl překvapen dokonalosti zapadnich lodi, zbrani, tkanin, skla. Navic vsak uzasl nad podivanou na vodni pily řezajici tramy a pulzujici hřmějici proudy vzduchu v tavicich pecich. Zcela jistě něco podobneho do te doby na Blizkem vychodě neviděl.

Dalsich par faktů

je hůře rozpoznatelnych, protoze jsou vysledkem historicky poměrně nedavneho zkoumani. Vedeni Zapadu, technologicke i vědni, je mnohem starsi nez takzvana vědecka revoluce v sedmnactem stoleti nebo takzvana průmyslova revoluce ve stoleti osmnactem. Tyto terminy jsou ve skutečnosti nepřesne a nevystihujici pravou podstatu toho, co se pokouseji popsat - vyznamna stadia ve dvou dlouhych a oddělenych fazich vyvoje. Do roku 1000 nejpozději - a snad, ne vsak zcela jistě, o nějakych 200 let dřive - začal Zapad aplikovat vodni silu nejen k mleti zrni na mouku, ale i k dalsim vyrobnim procesům. Pak nasledovalo na konci dvanacteho stoleti vyuzivani sily větru.

Zapadni tradice techniky a vědy

Jedna věc je tak jista, ze se zda az hloupe o ni mluvit: jak moderni technologie, tak i moderni věda jsou jaksi Okcidentalni. Nase technologie do sebe absorbovala sice elementy z celeho světa, ale nyni od Japonska po Nigerii veskera uspěsna technologie pochazi ze Zapadu. Nase věda je dědictvim vsech historickych věd, obzvlastě snad prace velkych vědců islamu středověku, kteři tak často předčili starověke Řeky ve schopnostech a chapavosti: napřiklad al-Razi v medicině; či ibn-al-Haytham v optice; nebo Omar Khayyam v matematice. Skutečně nemalo z dila velkych geniů se ztratilo v davne Arabii a přezilo jen ve středověkych latinskych překladech, ktere pak polozily zaklady zapadnim vynalezům. Dnes okolo cele zeměkoule je veskera vyznamna věda v zapadnim stylu a metodach, přičemz vůbec nezalezi na tom, jake barvy pleti nebo jakym jazykem ten ktery vědec hovoři.

Co budeme dělat? Nikdo jestě nevi. Dokud nebudeme přemyslet o podstatě, nase specificka měřitka mohou vyvolat negativni reakce misto aby napravovala.

Nejdřive bychom si měli ujasnit nase mysleni pohledem do jakesi historicke hloubky na podstatu, na ktere lezi cela moderni technologie a věda. Věda byla ve sve podstatě tradičně aristokratickou, spekulativni a intelektualni, technologie byla třidně nize, empiricka a orientovana na akci. Poměrně nahla fuze těchto dvou, uprostřed devatenacteho stoleti je jistě spojena s dřivějsimi a současnymi demokratickymi revolucemi, ktere redukovaly socialni bariery, přiklaněly se k prosazeni funkčni jednoty mozku a rukou. Nase ekologicka krize je produktem spojovani a zcela nove demokraticke kultury. Otazkou je, zda demokraticky svět můze přezit sve vlastni důsledky. Předpokladame, ze nemůze, pokud nepřehodnotime sve zasady.

Ozyva se mnoho volani aby se něco dělalo, ale určite navrhy, jakkoli zasluzne jako individualni polozky, se zdaji přilis kuse, zastiraci a negativisticke: zakazte bomby, strhněte billboardy, dejte hinduistům antikoncepci a řekněte jim, ať ji sve svate kravy. Nejjednodussi řeseni jakekoli potencialni změny je samozřejmě ji zastavit nebo jestě lepe ji obratit do romantizovane minulosti: předělejte ty odporne benzinove pumpy tak, aby vypadaly jako chalupa Anne Hathawazove nebo (na dalekem Zapadě) jako saloony z pověstnych městeček. Tato mentalita Akrajů divočiny" nezměnitelně znamena zmrazeni ekologie, az uz San Gimignano nebo High Sierra, jak tomu bylo před tim, nez byl upustěn prvni papirovy kapesniček. Ale ani atavismus ani zkraslovani se s ekologickou krizi nevyrovna.

Teměř okamzitě nova situace poslouzila krystalizaci noveho konceptu ekologie. Slovo ekologie se poprve objevilo v angličtině roku 1873. Dnes, meně nez o stoleti později, vliv naseho druhu na prostředi vzrostl natolik, ze se změnil v zakladech. Kdyz bylo vypaleno z prvnich kanonů v rannem čtrnactem stoleti, ovlivnilo to ekologii tak, ze dělnici museli splhat do lesů a hor pro draslik, siru, zeleznou rudu a charkoal, čehoz důsledkem byla eroze

a odlesňovani. Vodikove bomby jsou jine podstaty: valka vedena těmito bombami by mohla změnit geneticke kody vseho ziveho na teto planetě. Do roku 1285 měl Londyn smogovy problem vyvstavajici ze spalovani uhli, ale

v současnosti spalovani fosilnich paliv hrozi změnit chemicke slozeni atmosfery země jako celku s důsledky, ktere začiname teprve odhadovat.

S populačni explozi, neplanovanym urbanizmem, nynějsi geologickou depozitou s jejimi stokami a odpadky, zadne jine stvořeni nez člověk nedokazalo takto zaneřadit sve hnizdo takovym způsobem.

Lide pak byli často dynamickym elementem ve svem vlastnim prostředi, ale v současnem stavu historickeho skolstvi ve skutečnosti obvykle nevime kdy, kde, či s jakym efektem člověkem způsobene změny přisly. Jak kračime do posledni třetiny dvacateho stoleti, důlezitost problemu ekologickeho pohledu na svět opět horečnatě vzrůsta. Přirodni věda pojimana jako usili pochopit podstatu věci byla v rozkvětu v různych obdobich a mezi různymi lidmi. Podobně zde byla po věky akumulovana technologicka zručnost někdy se rozvijejici rychle, někdy pomalu. Ale před čtyřmi generacemi zapadni Evropa a Severni Amerika uzavřela manzelstvi mezi vědou a technologii svazkem teoretickych a empirickych přistupů k přirodnimu prostředi. Nalehavost siroce rozsiřene praxe Baconianskeho kreda, ze vědecke poznani znamena technologickou moc nad přirodou, můze tězko byt datovana před rokem 1850, kromě chemickeho průmyslu, kde se předpoklada 18. stoleti. Jeho přijeti jako normalniho modelu chovani můze znamenat největsi udalost lidske historie od vynalezeni zemědělstvi a snad v pozemske historii vůbec.

Historie ekologickych změn

je stale v takovych počatcich, ze vime jen malo

o tom, co se skutečně stalo, nebo co jsou důsledky. Vyhlazeni evropskych zubrů na konci roku 1627 se zda byt vysledkem přehnaně entuziasticke honitby. O mnoha spletitějsich udalostech je často nemozne ziskat jakekoli informace. Po tisic let a vice se Frizove a Holanďane snazi zatlačit Severni moře a proces kulminuje v současne době napravovanim Zuider Zee. Co by se stalo, kdyby v průběhu tohoto procesu některe druhy zviřat, ptaků, ryb nebo rostlin vyhynuly? Přehledli ve svem epickem souboji s Neptunem Holanďane ekologicke hodnoty do te miry, ze kvalita lidskeho zivota v Holandsku utrpěla? Nemohu nikdy zjistit, zda tato otazka byla kdy polozena, a jestě meně zda kdy byla zodpovězena.

V mnoha oblastech

terasovani nebo zavodňovani, přeměna na pastviny, kaceni lesů na dřevo na lodě pro Řimany, kteři chtěli bojovat s Kartaginci a nebo přistěhovalci, aby vyřesili logisticke problemy svych expedici, hluboce změnilo některe ekologicke oblasti. Je zjistěno, ze francouzska krajina spada do dvou hlavnich typů; otevřena pole na severu a bocage na jihu a zapadě. Toto inspirovalo Marca Blocha ke zpracovani jeho studie o středověkych zemědělskych metodach. Změny v lidskem světě zcela nechtěně způsobuji odlidstěni přirody. Bylo napřiklad zaznamenano, ze nastup automobilů eliminoval obrovska hejna vrabců, ktera se zivila koňskym trusem v ulicich měst.

Vsechny formy zivota pozměňuji svůj kontext.

Nejmarkantnějsi

a nejvhodnějsi přiklad je bezpochyby koralovy polyp. Tim, jak se sam přizpůsoboval prostředi, vytvořil neuvěřitelně velky podmořsky svět vhodny pro tisice ostatnich druhů zviřat a rostlin. Od te doby co se člověk stal hojnym druhem, zřetelně ovlivnil sve zivotni prostředi. Hypotezy, ze jeho na ohni zalozena metoda lovu, vytvořila největsi světovou travnatou zemi a pomohla vyhladit největsi savce pleistocenu z převazne větsiny povrchu země, jsou pravděpodobne, pokud ne dokonce potvrzene. Nejmeně sest tisicileti, byly břehy dolniho Nilu lidskym vytvorem na rozdil od bazinate africke dzungle, ktera byla daleko od člověka a kam tedy člověk nezasahl. Aswanska přehrada, ktera zatopila 5000 čtverečnich mil, je jen posledni fazi tohoto dlouheho procesu.

HISTORICKE KOŘENY NASI EKOLOGICKE KRIZE

Konverzace s Aldousem Huxleyem nezřidka kdy člověka uvedla do pozice posluchače nezapomenutelneho monologu. Přiblizně rok před jeho oplakavanou smrti diskutoval o svem oblibenem tematu: lidskem nepřirozenem nakladani s přirodou a jeho smutnych důsledcich. Aby ilustroval sva tvrzeni, vypravěl o tom, jak se během minuleho leta vratil do maleho udoli v Anglii, kde stravil jako ditě mnoho sťastnych měsiců. Udoli byvalo rozlozeno

v překrasnych travnatych kopcich; nyni je porostle přerostlym nevzhlednym kartačem, protoze kralici, kteři dřive udrzovali růst travy pod kontrolou, začali podlehat nakaze zvane myxomatoza, kterou přinesli farmaři, aby zamezili ztratam na urodě způsobenymi kraliky. Kdybych byl někdo jako Filistin, nemohl bych dele mlčet, i kdyby jen v zajmu velke retoriky. Zde musim podotknout, ze kralik byl do Anglie dovezen v roce 1176, pravděpodobně, aby vylepsil proteinovou dietu zemědělců.

Ale nejen to,

krasa přirody se bude přiblizovat k jeji původni krase. Bude existovat způsob vyuzivani přirody pro člověka bez ničeni zdrojů, ktere člověk potřebuje. Nic z toho se ale nestane, pokud budeme dělat změny jen naoko. Musime byt ve spravnem vztahu s Nim způsobem, ktery On umoznil, a pote jako křesťane praktikovat křesťansky přistup k přirodě.Kdyz jsme se toto naučili - křesťanskemu přistupu k přirodě - potom můze existovat opravdova ekologie. Budeme svědky krasy a svobody, kdy se svět zastavi v jeho přeměně v pousť. Tak je to spravne na zakladě celeho křesťanskeho systemu - ktery je dost silny na to, aby vsechno ustal, protoze je pravdivy - proto kdyz se podivam na lopuch řeknu: "Spolustvořeni, nechci po tobě slapat. Jsme oba společně stvořeni."

Blatouch

a ja jsme oba stvořeni Bohem; ale co vic - mohu s nim zachazet spravně skrze osobni volbu. Chovam se lidsky a jsem člověk. Psychologicky jsem začal dychat a zit, psychologicky nyni zachazim na osobni rovině nejenom s muzem a zenou, ale take s věcmi, ktere Bůh v přirodě stvořil. Moje lidstvi roste a moderni technologicka jama a kyvadlo se ke mně jiz nepřiblizuje.

Vysledkem je potom krasa, na misto poustě. Na mistě je take otazka esteticka. Jedna se zajiste o cosi, co ma samo v sobě důlezitost a nemělo by byt pominuto. Krasa nemusi mit pragmaticke důvody k tomu, aby měla hodnotu. Takze pokud neučinime v nasem křesťanskem pohledu na přirodu nic vic, nez abychom ji zachranili a radovali se z krasy, bude to mit hodnotu a cenu.

Je jednoduche vyslovit vyznani viry, ale sama o sobě nejsou přilis hodnotna

a maji maly vyznam. Mohou se stat pouze mentalnim souhlasem, ktery znamena malo nebo nic.

Musi byt jasne, ze nemiluji strom nebo cokoli jineho z pragmatickeho důvodu. Mohu sice zakouset jakesi velmi pragmaticke vysledky, na ktere čekaji lide pracujici v ekologii, ale jako křesťan tak nečinim z praktickych nebo pragmatickych důvodů; dělam to proto, ze je to spravne, a protoze Bůh je Stvořitel. Potom vidim věci ve spravnem kontextu. Nevyrovnavam se s nimi jako krava na zakladě svych mechanickych instinktů s blatouchem ale skrze volbu. Divam se na blatouch a zachazim s nim nalezitym způsobem.